Pro rok 2025 jsem se zaměřil na triatlon a vzhledem ke své trailové minulosti jsem si za hlavní cíl vybral extrémní poloviční triatlon Grizzlyman, který se odehrává v Beskydech. Za organizačním týmem stojí stejná parta lidí, která dělá i více známé extrémní akce jako LH24 nebo Beskydská sedmička. Obou zmíněných akcí jsem se již v minulosti účastnil a Grizzlyman byl v podstatě takovým završením této krásné beskydské trilogie. Závod probíhá koncem května, v podstatě v začátku triatlonové sezóny. Hlavní přípravu jsem zahájil od ledna a najel jsem na trochu jiný režim, než na jaký jsem byl zvyklý. Zaměřil jsem se zejména na objem časových hodin. V zimních měsících to znamenalo hlavně trenažer na kole, ranní plavání v bazénu a občasný běh. Od března jsem pomalu začal zvyšovat objem běhání a zařadil i několik menších testovacích závodů. S postupným oteplováním pak začaly i venkovní švihy na kole. Těch bylo nakonec ale trochu méně, než jsem zamýšlel, zejména kuli chladnému a deštivému květnu. Snažil jsem se držet kolem 10-12 tréninkových hodin týdně. Někdy se podařilo i více. Po třech týdnech jsem vkládal jeden týden s nižším objemem. Volných dní nakonec moc nebylo.
V přechodu z trailu na triatlon bylo pro mě asi největší výzvou plavání. Na přelomu roku 2023/2024 jsem oslovil trenéra triatlonu Lukáše Kynického a začali jsme od základu pilovat techniku a vytrvalost. Z počátku šlo zejména o individuální tréninky a od roku 2025 jsem začal i skupinové plavecké tréninky v týmu Mov3ment a jsem za to strašně rád.
Na Grizzlyho jsem odjel s ostříleným borcem Peťou Karlíkem, od kterého jsem mohl navnímat spoustu cenných rad. Peťa je mašina, grizzlyho šel už dvakrát, nyní po třetí a neustále vylepšuje své výkony. Na místo jsme dojeli v pátek a čekala nás registrace a předzávodní rozprava, v pohodovém, dobrodružném a tak trochu punkovém duchu. Při pohledu na většinu účastníků mi bylo jasné, že zadarmo to nebude. Mikiny a trika s logy jiných extrémních triatlonů byly vidět téměř všude. Na rozpravě byla potvrzena už dřívější informace, že vzhledem k teplotě vody kolem 12-14 stupňů je plavání zkráceno na polovinu, což bylo zřejmě rozumné. Posunul se nám i plánovaný čas startu, z šesté hodiny ranní na osmou. Během registrace jsme dostali 2 pytle na depa, jeden na mokré věci z plavání, druhý na věci pro závěrečný běh. Ubytko jsme si pořešili individuálně v chatce kousek vedle, ačkoli jsme mohli využít i vyhřívaný stan v místě závodu. Samotné depo jsme pořešili až ráno před startem. Závodníci full distance se postavili na start v 6 hodin ráno. Ve startovním poli 28 triatlonistů nechyběli ani vítězové posledních tří ročníků, David Jílek, Jan Hradecký a nestárnoucí legenda Petr Vabroušek. My půlkaři jsme startovali v 8 hodin a bylo nás celkem 66, z toho 10 žen.
Plavání ve vodní nádrži Olešná bylo nakonec fajn. S plaváním na otevřené vodě a hromadným startem několika desítek závodníků jsem zkušenosti neměl, a proto jsem začal zvolna. Mov3ment Aquatlon, na který jsem šel 2 týdny před Grizzlym, mi totiž ukázal, že přepálený začátek je zlo. Šel jsem tedy spíš ke straně a snažil se soustředit jen na sebe. To ale stejně moc nešlo. Všude kolem lítaly ruce, kopaly nohy a já se snažil vyhnout nějaké větší kolizi a držet směr k první bójce a 90 stupňové otočce ke druhé bójce, od které se plavalo zpět. Trochu jsem si naplaval a do svého tempa se dostal asi až po 300 metrech. Po prvním plaveckém kole jsme měli výlez z vody a přeběh depem v délce cca 50 metrů s náběhem do druhého kola. Tam už jsem si jel svoje tempo a mohl i trochu zrychlovat. V depu po plavání jsem trochu ztratil. Vzhledem k proměnlivé předpovědi počasí a slibované teplotě kolem 10-14 stupňů jsem poslední dva dny řešil dilema, co na sebe. Bude stačit cyklo vesta nebo zvolit cyklo bundu? V depu jsem zvolil bundu a trvalo mi déle ji navléknout přes mokré ruce. Tady mi hodně chybí zkušenosti a jinak než ostrými závody je bohužel nezískám.
Kolo slibovalo náročný profil kolem Beskyd s výjezdem na Pustevny. Peťa Karlík mě předjel po několika prvních kilometrech a jeho tempo bylo natolik vražedné, že jsem nestačil ani zareagovat. První polovinu jsem byl rád za bundu s rukávy. Sjezd z Pusteven pořádně štípl a hlava mě nebrala, jak může jet někdo jen v TT kombinéze bez rukávů. Pocitová teplota byla nízká, tepy z počátku vyšší a rychlost pomalejší, než jsem chtěl. Nepolíben závodní cyklistikou a triatlonem jsem jel na silničním kole typu endurance (jiné nemám), navrženém pro dlouhé a pohodlné jízdy. Upgradoval jsem jej alespoň o TT nástavce. Borci na časovkách a TT speciálech byli prostě rychlejší. Nebylo to ale jenom o kolech a výbavě, ale hlavně o nohách. V těch to musí být tak či tak a já měl ve druhé polovině závodního okruhu nohy už slabší. Značení bylo fajn, profil také, škoda jen silného provozu v úseku Prostřední Bečva – Ostravice a arogance některých řidičů. Ve druhé půlce už jsem ze zvolené cyklo bundy tak nadšený nebyl, teplota se oproti předpovědi lehce zvýšila a mraky bohužel nepřišly. Celé kolo jsem chtěl odjet na 3 gelech, tyčince a 750 ml iontového drinku Nduranz90. V plánu bylo dostat do sebe cca 270 g sacharidů během třech hodin a zvládl jsem asi 220 g + 2 solné tablety po náznaku křeče v lýtku ve stoupání na Pustevny.
Druhé depo už bylo rychlejší a věděl jsem přesně, co chci. Trochu zklamaný z pomalejšího kola jsem tak nějak usuzoval, že se pohybuji možná někde ve druhé desítce. Těšil jsem se a věřil, že běh je mou nejsilnější disciplínou a že bych se mohl posunout alespoň do první desítky. Začal jsem zvolna a i tak jsem od prvního kilometru postupně předbíhal závodníky přede mnou. Na náročný kopcovitý terén jsem byl připraven, ale nevěděl jsem, jak to půjde po 90 km s převýšením +1500 v nohách. Bavilo mě to a postupně jsem požíral potravu před sebou a posouval se startovním polem výš. Co mi ale moc nešlo bylo doplňovat výživu. S sebou jsem měl soft lahvičku 450 ml se třemi naředěnými gely, ale za celý běh jsem upil odhadem asi jen 150-200 ml. Občerstvovačku zajištěnou organizátory jsem vůbec neřešil a neztrácel čas. Stojka k rozhledně Kabátice byla hodně přísná a připomněla přídomek závodu „extrém, který kouše“.
Po delších osamocených úsecích mě pokaždé nakoplo zahlédnout někoho přede mnou. V nástupu do poslední stojky na Ostružnou jsem kousek pod vrcholem zahlédl pohyb dvou osob a zahájil finální stíhačku. V seběhu jsem se posunul a posledního borce jsem předbíhal asi na 18. km. V opačném směru jsme míjeli Petra Vabrouška, který po 2 km plavání a 180 km na kole mířil vstříc prvnímu stoupání běžecké trasy o celkové délce 42 km. Nechtěl bych. Pak už jen na plno držet nastavené tempo až do cíle svého prvního polovičního triatlonu Grizzlyman. Nejrychlejší běh ze všech znamenal celkové 5. místo a třešničkou na dortu bylo 3. místo v kat. M39. Petr Karlík skončil 2. celkově a první v kategorii M40+ 👊
Díky všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na přípravě, podporovali mě a fandili. Obzvláště veliké díky patří mé rodině, že můžu! 🫶
Odkaz oficiální výsledky Grizzlyman 2025
Odkaz oficiální galerie Grizzlyman 2025
