S odstupem času, ale přece jen. Začátkem července jsme zajeli na Slovensko do západních Tater. Našim cílem byly Roháče a pokus o jednodenní travers celého hřebene. Nástin trasy byl jasný, aneb přesně podle předlohy Honzy Bartase, který nějakým rozumným způsobem asi před dvěma lety stanovil logickou trasu přes všechny významné vrcholy. Trochu více se o svém pokusu – FKT Roháče – rozepsal v článku na svém blogu.
Finální podoba byla tedy jasná. „Začátek u rozcestníku Horáreň Biela skala, pak se držíme červené značky až do Bystrého sedla. Z něj se vydáme přímo na Bystou po modré. Z vrcholu Bystré po vedlejším hřebeni na sever, po cestě na Blyšť, který je již na hlavním hřebeni a dále doprava (na východ) po červené až do Pyšného sedla. Z něj upalujeme po modré dolů, do civilizace Podbánské a hodinky vypneme u rozcestníku na parkovišti (konec modré).“
No a v následujícím fotoreportu najdete cca první řádek z předchozího odstavce 😀
Náš free kempík & tábořiště u studánky Bobrovecká Vápenica, u obce Bobrovec. Jelikož jsme se trefili do svátku Cyrila a Metoděje, mohli jsme si v klidu dojet na místo už v pátek během dne.
Pája, náš nejsilnější článek úderného oddílu, si balí svůj batůžek. Život v horách ho naučil, že příprava se nemůže podcenit a lepší se nachystat den dopředu.
Následující den máme plán, a to Červená hřebenovka od Horárně Biela skala až do Pyšného sedla a dolů do Podbánského, očekávaná vzdálenost cca 38 km s převýšením 3800 výškových metrů. Počasí vypadá slibně.
Biela Skala – náš začátek pokusu o přechod/přeběh hřebene Roháčů. Hodinky ukazují čas 6:20, chtěli jsme vyrážet v 6:00 hod. Auto necháváme tady u silnice a vyzvednutí budeme řešit asi až po akci 😀
Čeká nás první stoupání na Sivý vrch, dle rozcestníku 3:00h. Nám to trvá cca 1:20h.
Les ustoupil a objevily se první výhledy, rozhodně ne poslední.
Brestová (8,5 km) – čas 2:15. Kluci (Pája s Jirkou) na nás musejí čekat. Nakonec se dělíme na 2 skupinky. Kluci hrnou dopředu, my jdeme pomaleji za nimi. Na FKT Honzy Bartase ztrácíme přes 20 min.
Míříme směr Salatín, kde jsme v čase 2:35h.
Někam tam daleko vede naše hřebenovka, ještě máme velký kus před sebou!!
Salatín a seběh do sedla, kde začne trochu víc náročný a technický terén. Vzdálenost cca 10km, čas cca 2:40h.
Kolem 10 hodiny jsme na Pachola. Červená sice vede přímo na vrchol, ale větší stezka se mu vyhýbá asi 50 výškových metrů níže. My šli na vrchol. Před námi Baníkov a trochu více technická část trasy.
Sestup z Pachola do Baníkovského sedla po rozchrastu. Trochu klouzalo a nohy začaly být cítit. Teď nás čeká technický a místy exponovaný chodník Baníkov – Hrubá kopa – Tri kopy.
Po čtyřech hodinách jsme na vrcholu Baníkov (2178). Na FKT Honzy Bartase ztrácíme už hodinu. I tak pořád věříme, že to pod 10 hod dáme.
Z Baníkova postupujeme exponovaným hřebenem přes Hrubou kopu na Tři kopy.
Výstup na Hrubou kopu. Náš časový plán se vzdaluje (4:50h). V dálce několik kopečků, které máme již za sebou.
Sestup z Hrubé kopy, opět budou nějaké řetězy a exponovaná místa.
Exponovaný sestup dolů mezi vrcholky Hrubá kopa a Tři kopy. Část hřebene lemují řetězy a také narůstající počet turistů. Místy musíme čekat a náš postup se výrazně zpomalil. Asi jsme měli vyrazit dřív.
Sestup do Smutného sedla, kde jsme kolem poledne. V nohách nemáme ani polovinu celkové trasy a hodinky ukazují 5,5h. Uklidňuje nás fakt, že to pak dolů zrychlíme 😀 Horší je to s vodou, která začíná docházet. Každý s sebou máme cca 1 litr.
Před námi je Plačlivé (2125) a pak začnou zase řetězy.
Plačlivo – červená značka jde k rozcestí mírně pod vrcholem. Udělali jsme odbočku na vrchol. Skupinka na vrcholu popíjela plzeňské pivo a já chtěl taky..
Opět technický terén a Ostrý roháč před námi. Tady nás předbíhá jedna dvojička polských běžců a vypadali docela svěže, my už moc ne 😀
Hřeben Ostrého Roháče jsme zvládli a sestoupili do Jamnického sedla. Hodinky ukazovaly čas 7h. Úsek cca 2 km nám trval přes hodinu, což se dalo omluvit řetězy a turisty 🙂
Technické úseky prozatím skončily a z vesela jsme došli/doběhli na Volovec, který už leží na hranici s Polskem. Ztráta na JB asi 2,5h.
V dálce před námi další kopce. Konečně to trochu vypadá na běhavější terén.
Ten začne ale až pod kopcem Deravá, který se lehce podbíhá traversem. Chodník je krásně vidět.
Snažíme se dohnat ztracený čas a trochu běžet. Z Volovce do sedla pod Deravou i do sedla pod Hrubý vrch.
V dálce asi poslední pohledy zpět, na Ostrý Roháč.
Terez, ačkoli už asi docela unavená, ale konečně trochu šťastná, že může zas běžet. Varianty sestupu se nabízejí skoro v každém sedle.
Kousek pod Hrubým vrchem na který červená nestoupá, protože na hřebeni není. Následujeme červenou a běžíme na Končistou.
Konczysty Wierch neboli Končistá, kde jsme lehce pod 9h. Hodinky ukazují třetí hodinu odpolední a my se smiřujeme s tím, že to celé pravděpodobně nedáme.
Terez a Končistá a vlastně i náš poslední vrcholek výletního dne.
V Ráčkově sedle sedáme do trávy. S ohledem na čas a absenci vody logicky volíme ústup Ráčkovou dolinou zpět do civilizace. Trochu nás to mrzí, ale umíme si představit, jak by to probíhalo dál.
Společnost nám dělá kamzík a výhledy na vzdálené vrcholky Vysokých Tater.
Jsme veselí a nesmutníme. Dolina je kouzelná a poprvé nacházíme pramen čisté vody. Doplňujeme lahvičky a opíjíme se doušky ledově nachlazené tekutiny.
Všechno se zas zelená a my jdeme dál. Ono to je ještě tak desítka.
Cestou necestou, občas se najdou i pěkné horské chodníky. Z kopce to jde lépe a můžeme zas běžet.
A čím níž jsme, tím víc vody je, ale i teplo je.
Travnaté planiny pomalu mizí a my pomalu mizíme v lesích.
Ústí Úzké doliny – je něco po páté hodině odpolední a hodinky ukazují 11h zábavy.
Chybělo nám ještě dost. Klín, Sivá veža, Bystré sedlo, Bystrá a nekonečná Kamenistá dolina do Podbánského. S ohledem na nedostatek vody, čas a pravděpodobný scénář utrpení v posledních kopcích, možná i zatmění, jsme moc rádi, že jsme to poslali dolů Ráčkovou dolinou. Pája s Jirou to nakonec dali celé, což hodnotíme jako velice kvalitní výkon. Hned bychom je brali do týmu 😛
Profil naší zkrácené verze.
Nakonec musím vyseknout poklonu i Honzovi, který to při svém pokusu FKT dal za neuvěřitelný čas 7:37. Klobouček.