MČR ve středním triatlonu MOST
Triatlon Most jsem měl v hledáčku už delší dobu a zároveň to byl první závod, který jsem si zapsal do kalendáře pro sezonu 2026. Líbí se mi plavání v čisté vodě a dosud jsem neměl příležitost absolvovat cyklistickou část na kompletně uzavřených silnicích. Navíc šlo o můj první oficiální střední triatlon, tedy „půlku“. Doposud jsem dával přednost jiným distancím a různým extrémnějším variantám. Myslím si, že pro většinu vytrvalostních hobíků je pokoření hranice pěti hodin v polovičním ironmanu jedním z hlavních cílů. Stejný cíl jsem měl i já. Most svým profilem rozhodně nepatří mezi tratě, na kterých se snadno útočí na osobní rekordy. Určitě existují rychlejší a jednodušší půlky, ale právě to pro mě představovalo další motivaci.
Po neúspěšném Diablaku z konce června jsem po delší regeneraci stihl několik kvalitních tréninků. Formu jsem postupně stupňoval až do posledního víkendu před závodem. Pak ale přišla komplikace. Pět dní před startem se mi plíživě zablokovala záda. Nevím, jestli za tím stál vysoký tréninkový objem v kombinaci se špatným spánkem, ale svaly se mi stáhly natolik, že jsem zvažoval odhlášení ze závodu. Po dvou dnech na lécích proti bolesti a medikaci na uvolnění svalů jsem se dokázal vrátit k normálnímu pohybu. Ve čtvrtek se mi podařilo navštívit fyzioterapii, kde jsme vyřešili několik dalších uvolňovacích cviků. Začal jsem věřit, že bych závod mohl zvládnout. Chtěl jsem se postavit na start a minimálně to zkusit.
S ohledem na nepříznivou předpověď počasí jsme do Mostu vyrazili pouze s manželkou, bez dětí. Přijeli jsme až v sobotu s plánem vrátit se hned po závodě v neděli. Cesta byla dlouhá a únavná, ale zpříjemnil nám ji podcast Svět fyzioterapie Talk.
Na registraci jsem si vyzvedl parádní triatlonový batoh od Zone3, celkem povedené tričko a všechny nezbytnosti k závodu: startovní číslo, plaveckou čepici, samolepky, čip a další vybavení. Po krátkém odpoledním rozplavání, které mělo asi 400 metrů, jsem už věřil, že to nějak zvládnu.
Předzávodní ranní rutina téměř vždy stejná: záchod, na snídani vajíčka, toust, kafe, opět záchod a přesun do místa závodu k jezeru Most. Po příjezdu už následoval klasický seznam povinností:
- kontrola startovního čísla,
- nalepit samolepky na kolo a přilbu,
- připravit si věci do depa,
- uložit kolo a věci do depa,
- projít si trasu z depa ke startu plavání,
- nachystat neopren, vazelínu a plavecké brýle,
- absolvovat předstartovní rozpravu u hlavní stage,
- vyslechnout bezpečnostní pokyny a pravidla pohybu v depu,
- vyslechnout informace od hlavního rozhodčího a technického delegáta,
- obléct neoprén
- přesunout se na start plavání
- v 11:00 odstartovat
Voda měla přibližně 23 °C a hladina byla lehce rozvlněná větrem. Obloha zůstávala zatažená a kolem se honily dešťové mraky, ale nakonec nám během závodu nepršelo. Hromadný start znamenal klasickou pračku a prvních 500 metrů byla slušná mela. Potom se pole trochu natáhlo a uklidnilo. Nakonec jsem byl rád, že jsem celé druhé kolo vydržel v nohách jednoho neznámého plavce, jehož tempo mi docela sedlo. Výsledný čas jsem si představoval o něco lepší, ale plavání v rozfoukaných vlnách mi příliš nesedlo. Ztrátu z pomalejšího začátku, kličkování a hledání ideální stopy se mi už nepodařilo stáhnout. Co mě ale bavilo, byla kapela, která hrála po celou dobu na molu jezera a vytvářela skvělou atmosféru. Oficiální čas 00:39:32.
Do prvního depa zde na každého čeká poměrně dlouhý přeběh se strmým stoupáním a speciální vrchařskou prémií. Já byl rád, že se po vylezení z vody vůbec dokážu normálně pohybovat, natož ještě závodit o nějakou prémii.
Cyklistická část měří 87 kilometrů a vede po uzavřených, zvlněných silnicích v okolí jezera Most s výhledy na samotné jezero i vzdálené Krušné hory. Rozjel jsem to rozumně s cílem držet průměrnou rychlost kolem 34 km/h. Sílící vítr a nepříjemné pálení v bocích a bedrech, které se ozvalo už během prvního okruhu, mě donutily své původní odhady korigovat na realističtějších 32 až 33 km/h. Některé úseky byly velmi rychlé, jiné naopak kvůli protivětru vyloženě nepříjemné. Hrubým odhadem přibližně 70 % startovního pole navíc jelo na časovkářských speciálech nebo špičkových závodních silničních kolech. Technika jde v tomto směru neuvěřitelně dopředu a kolo s mechanickou sadou Shimano 105 a špalkovými brzdami už na podobném závodě působí téměř jako rarita. Pocítil jsem to především na dlouhých rovinách a pozvolných sjezdech, kde jsem jednoduše neměl šanci držet krok a postupně ztrácel pozice. Naopak ve stoupáních a náročnějších pasážích jsem dokázal řadu časovkářů předjíždět. Právě z toho jsem měl během závodu možná největší radost. A sledovat špičku závodního pole byl prostě zážitek. Celkový vítěz Pavel Wohl mě jako jediný dokázal dojet o jedno celé kolo:). Oficiální čas 2:40:20. Odjeto na:
- 700 ml Nrgy Drink 90,
- 600 ml vody s elektrolyty a minerály od Brainmarket,
- 90 g Nrgy unit gelu,
- 30 g trainig bar tyčinky
Běžecká část měří 21 kilometrů a vede po zpevněných komunikacích v okolí jezera Most. Jde o celkem atraktivní trať s krásnými výhledy na jezero i okolní krajinu. Stejně jako na kole se běží tři okruhy, každý se dvěma kratšími stoupáními po cyklostezkách nad jezerem. Od začátku jsem se snažil držet tempo pod 4:20/km, což se mi dařilo po celé první kolo. Ve druhém okruhu jsem lehce zpomalil, hlavně kvůli pravidelným zastávkám na občerstvovacích stanicích, kde jsem se poléval vodou a doplňoval SPEED Infinit. Počasí se mezitím výrazně zlepšilo a po ranní zatažené obloze nás nakonec doprovázelo i slunce. Zhruba po desátém kilometru se ozvala nepříjemná bolest pod pravým žebrem. V kopci před koncem druhého okruhu jsem musel na chvíli přejít do chůze. Vysněná hranice pěti hodin byla v mých propočtech stále ve hře. Věděl jsem, že pokud dokážu udržet tempo alespoň kolem 4:25/km, mělo by to vyjít. Relativně konzistentním výkonem jsem dokončil půlmaraton v čase 1:31:30 a celý závod dokončil za 4:57:12. Cíl splněn. Po několika dnech se zablokovanými zády beru tento výsledek všemi deseti. 🙏 Tělo sice nebylo stoprocentní, ale bojovalo se až do cíle! 🏊🚴🏃
Co napsat na závěr? Krásný závod v krásném místě, skvělá organizace CSG TRI Teamu, silné startovní pole, TOP česká špička triatlonistů, MČR ve středním triatlonu, nakonec bez deště, na občerstvovačkách Infinit Speed, podporující a fandící žena po boku, krásné fotky Martina Vinaře z 226 a týmu pod CSG, prostě parádní akce. Díky!
Pěkné video ohlédnutí z produkce čt: Triatlon Most 2026
